Kdo jsme

Na začátku všeho byla touha cestovat,  poznávat a to se stalo Vášní. Nikdy  nás nenapadlo, že jednou budeme náš sen nejen snít, ale i žít. Ve všem, co děláme, se odráží naše osobnosti a nabité zkušenosti. Oba jsme stejní a přesto tak rozdílní. Spojuje nás nejen naše láska, ale také vášeň k tomu, co děláme!

„Přejeme si, aby Penzion PALAVAHOF, byl pro Vás místem, kam se budete rádi vracet.“

A kdo za tím vším stojí?

Jan Karel

O touze po poznání  něčeho nového, jsem snil již ve školních lavicích. Netrvalo dlouho a po ukončení hotelové školy mé kroky směřovaly za hranice ČR. Odhodlán pro vše nové, jsem se vydal na svou cestu napříč Evropou objevovat vše, co bylo spjato s gastronomií a kulinářstvím. Po osmiletém hledání, jsem našel to pravé místo –  Jižní Tyrolsko. Oáza harmonie a různorodosti. Příroda vždy byla součástí mého života, která se prolíná v celé své hloubce do všeho, co dělám.Vždy je to o hledaní souznění… kdy se vaše energie propojí. Každý produkt přírody je pro mě jako drahokam. Z malého, neposedného chlapce, přešla energie v neustálou aktivitu jakéhokoliv druhu.  A pak to přišlo, poznal jsem Kitesurfing. Již při prvním pohledu jsem byl naprosto pohlcen… svoboda a pocity štěstí, to je magie tohoto sportu, který se stal součástí mého života. Se svou láskou Alžbětou, jsem se vydal na společnou cestu za poznáním. Energie, jako když se setkají dva blesky, nás táhne ke společnému cíli a tím se stal Penzion PALAVAHOF… požitek a pohostinnost, to jsou slova, která máme v srdci.

Alžběta Kováčová

Široký úsměv, otevřené srdce – to jsem já. Mé životní heslo? „Nikdy se nevzdávej“. Po studiu na vysoké škole, jsem začala pracovat v bance a úspěšně budovala svou kariéru, až do chvíle než jsem poznala svého Honzu. Úplně mi změnil život a vše mělo rázem jiný směr. Po letech vztahu na dálku, jsem odcestovala za svou láskou do Tyrolských Alp. Místa rozlehlých vinic, rozvinutého cestovního ruchu a hlavně nádherné přírody. Po dlouhém hledání práce, mé kroky ze světa financí vedly do oblasti hotelnictví. Jak těžký to byl začátek? To si umí představit asi jen ten, kdo si to sám vyzkoušel. Znalost německého jazyka, to byl velký problém. Mimo: „GUTEN TAG“ jsem neuměla říct vůbec nic. Bylo pro mě opravdu psychicky náročné nerozumět tomu jazyku, neumět si říct, co potřebuji, a především nemít povědomí o práci, kterou vykonávám. Byla to ta největší výzva. Změnit to! Začala jsem se učit německý jazyk a pomalými krůčky šla kupředu a  každý den byl najednou jednodušší. Říkáte si, že práce obsluhy je jednoduchá? Rozbité talíře, sklenice a vylitá láhev červeného vína přímo do rozkroku hosta – to byly momenty, kdy jsem chtěla prostě a jednoduše zmizet! Dnes jsou to však úsměvné historky, které  vyprávím svým přátelům. Až tady v Alpách jsem zjistila, že mě práce s lidmi a pro lidi baví a naplňuje a… tak se zrodil náš společný sen „Penzion PALAVAHOF“.